Body mass index (BMI)

Body Mass Index (BMI) nebo-li Index tělesné hmotnosti slouží k orientačnímu určení podvýživy, ideální váhy či stupně obezity a s tím spojenými zdravotními riziky. Bývá nazýván také Queteletův index podle svého objevitele Lamberta Adolpha Jacques Queteleta.

BMI není parametr ideální, nezohledňuje stavbu kostry a množství svalové hmoty v těle (např. BMI 27 může mít člověk, který pravidelně sportuje a snaží se zdravě jíst, stejně jako člověk, kterému sport nic neříká a stravuje se ve fastfoodech.

Svalová hmota totiž váží více než tělesný tuk. Samozřejmě, že co se týče zdravotních rizik bude na tom lépe ten, který žije zdravým způsobem života). Přesto patří BMI z hlediska kategorizace váhových skupin mezi parametry nejpoužívanější.

Výpočet BMI

váha v kg : výška v metrech na druhou

BMI	Kategorie	Zdravotní rizika
< 18,5	podváha	vysoká (zlepšete životosprávu, snažte se přibrat pár kilogramů)
18,5 – 24,9	normální váha	minimální (ideální stav)
25 – 29,9	nadváha	nízká až lehce vyšší (více se hýbejte)
30 – 34,9	obezita 1. stupně	zvýšená (zhubněte pár kilogramů úpravou jídelníčku a zvýšenou pohybovou aktivitou)
35 – 39,9	obezita 2. stupně	vysoká (navštivte dietologa a poraďte se o vhodném způsobu snížení váhy)
> 40	obezita 3. stupně	velmi vysoká

Typy obezity

androidní (mužský, centrální, typ jablko) – tuk se nachází především v oblasti břicha, týká se mužů i žen. Tento typ je, co se týče zdravotních rizik, závažnější.
gynoidní (ženský, periferní, typ hruška) – tuk se ukládá především do oblasti boků, hýždí a stehen. Opět se týká žen i mužů. V souvislosti se zdravotními riziky není tento typ tak závažný.

Pro lepší odhalení zdravotních rizik je vhodné BMI doplnit o obvod pasu, který upřesňuje rozložení tuku v těle. U žen by neměl přesáhnout 88 cm, u mužů 102 cm.

Stejně tak tzv. WHR (Waist Hip Ratio) poukazuje na rozložení tuku v těle. Jedná se o poměr obvodu pasu a boků. U žen by neměl přesáhnout 0,85, u mužů 1,0.

Výpočet WHR

obvod pasu v cm : obvod boků v cm

K měření množství tuku v těle se používají i další metody. Např. měření kožních řas, bioelektrická impedance (založená různém odporu tuku a ostatních částí těla při průchodu proudu o nízké intenzitě a vysoké frekvenci).

Přesné údaje poskytuje hydrodensitometrie (vážení pod vodou) a duální rentgenová absorpciometrie. Tyto dvě metody se však v běžné praxi nepoužívají a slouží spíše k výzkumným účelům.